Díl 1. Mladí Pearovi vyráží

17. července 2016 v 16:53 | Fialka Bellossom |  příběh dvojčat Pearsových

Díl 1. - mladí Pearovi vyráží


V jednom malém městě v Johtu začíná náš příběh. Tehdy bylo zataženo, místy dokonce sprchlo, ale dvě děti se přesto radovali, jako by byl jasný slunečný den. Dnes jim bylo deset let a měli se vydat na svou cestu. Své narozeniny oslavili a oba dostali telefon, kapesní atlas, fotoaparát s možností točení videí a notebook, aby mohli svou cestu zaznamenat. Také dosali peníze na cestu. Batůžky už měli zbalené několik dní dopředu. Začneme ale od úplného začátku.

Jakmile v sedm hodin ráno zapípaly budíky Cassandra a Radim Pearovi vyskočili se svých postelí. Radost jim nezkazilo ani ne moc hezké počasí. Oblékli se a už běželi do kuchyně i s batůžky. Rodiče se na ně usmáli. Oni na ně jen mávli a letěli dál. Mamka je zastavila: "A co snídaně, vy malí divočáci?" Cassandra a Radim se po sobě podívali a sedli si ke stolu. Měli rohlíky s domácí marmeládou. Rychle to do sebe naházeli a táta ji mezitím podal svačinu. Hodili jí do batohu a byli připraveni vyrazit. Rozloučili se s rodičema a vyrazili z domu. Před odchodem ještě zamávali eevee, mareepovi a growlithovi. Rodiče pocházeli z Kanta, ale rozhodli se přestěhovat do Johta. Vlastně ani nebyli trenéři, pokémony, co měli vyhráli jako vajčka. Rodinní pokemoni jim dali znamení na rozloučenou a ti dva se nadšeně vydali na cestu k profesorovi.

Šli tak rychle jak jen to šlo a zabloudili. Nevěděli kudy dál. Cassandra vzala svůj telefon a vytočila číslo. Chvíli čekala a pak řekla: "Ahoj Miando, to jsem já" "Cassie?"ozvalo se překvapeně z druhé strany telefonu. Cassandra jen protočila panenky a řekla "Když už tak jen Cass a nebo Sandra, ale ne Cassie, zní to jako oslovení pro malou holku." řekla. Cassie, takhle ji oslovovala jen ona. Ostatní si zvykli, že ji takhle nemají říkat, ale Miranda Pear prostě ne. "Promiň ségra, vždycky na to zapomenu. Co se děje?" "No víš" začala váhavě Cassandra "dnes jsme se s bráchou vydali na cestu a zabloudili jsme. Jsme někde v sadu jablečných bobulí a nevíme kudy dál." Miranda se zasmála a požádala Cassandru ať dá telefon nahlas. Po splnění její prosby popsala sourozencům cestu. Ti poděkovali. Radim se ještě připtal: "kde teď vůbec jsi?" "V oblasti Sinnoh, právě jsem tam dorazila a jdu si koupit atlas. Teď už ale musím končit, tak ahoj" "Ahoj" rozloučili se s ní Radim i Cassandra. Tak to byla Miri, jejich starší ségra. Tolik jí záviděli, ale teď po více než třech letech od jejího odchodu se dočkali i oni dva.

Honem šli přesně jak jim Miranda poradila. Pak ji konečně spatřili. Laboratoř. Rychle se k ní rozběhli a za pár minut už nervózně zvonili na zvonek. Otevřel jim usměvavý pán. Hned věděl, oč jde a pokynul jim, ať jdou dál. "Cassandra a Radim Pearovi. Jak se daří vaší sestře? Připadá mi to jako včera, kdy jsi tu přišla pro svého prvního pokemona a ony už to budou tři roky. Vybrala si cyndaquila, a koho si zvolíte vy? Máte přání na nějakou jinou podstatu, nebo si vyberete z tradičních starterů? Vždy tu mám víc podstat pokémonů, pro případ nějakého trenéra, který chce mít specializaci." "Já bych chtěla chikoritu" řekla Cassandra. "A mé srdce touží po totodilovi." dodal Radim. Profesor jim dal vše co potřebovali a naši sourozenci poděkovali. Společně se rozloučili a šli. Užívali si každý krok. Každý z těch kroků. Byly to totiž jejich první kroky jakožo trenérů pokemonů.

Zatímco Cassandra byla energická a milovala být středem pozornosti, tak Radim byl velmi tichý a plachý. Ráďa toužil stát se chovatelem a porozumět všem pokemonům. Narozdíl od něj Sandra chtěla se svými pokemony trénovat a potom, až dospěje, s nimi chtěla cestovat a veřejně vystupovat. Cassandra jen napsala sesře, že dorazili úspěšně do cíle a jakého si ona a bratr zvolili prvního pokemona. Pak už začali plánovat jak dosáhnout svých cílů. Dohodli se, že začnou v nejbližším pokémonském středisku.

Tak se tedy vypravili do města. Chvíli jim trvalo, než se dostali k cíli. Po několika hodinách bloudění však celí vyčerpaní středisko našli a ubytovali se. Nechali prohlédnout také své pokemony. Potom pojedli a vypravili se na svůj pokoj. Řekli si, že by bylo vhodné seznámit se se svými pokemony. Jak řekli, tak udělali a seznámili se navzájem. Potom šli spát a pokemony nechali mimo pokebaly. Ti si lehli na postele ke svým trenérům a usli. Brzy usnuli i jejich trenéři.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
V příštím díle uvidíte: Sandra a Radim se dostanou do nebezpečí, protože se rozhodnou jít za mládětem Ursaringa a napadne je dospělý a naštvaný ursaring. Dostanou se naši hrdinové z maléru v pořádku?....to se dočtete v dalším díle.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama